Duben patří občanské vědě. Lidé pomáhají řešit i problémy, na které vědci čekají roky

Občanská věda dostává společný rámec

Občanská věda má v českém prostředí pevnou tradici, dlouho ale fungovala spíše roztříštěně v jednotlivých projektech. Až v posledních letech začala vznikat snaha tyto aktivity systematicky propojit, sdílet zkušenosti a sjednotit přístup k datům. „Klíčovým milníkem bylo v listopadu 2025 podepsání memoranda v Brně, kterým vznikla Platforma české a slovenské občanské vědy. Poprvé tak máme strukturu, která tyto aktivity propojuje a dává jim společný rámec,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů platformy Jakub Trojan. Platforma dnes sdružuje vědce, instituce i veřejnost kolem portálu CitizenScience.cz, který slouží jako rozcestník i databáze tuzemských projektů, kde si mohou zájemci vybrat konkrétní aktivitu a zapojit se podle svých preferencí. Řadu možností skýtají i zahraniční platformy, jmenovitě například SciStarter.com, Zooniverse nebo CitizenScience.eu.

Cílem občanské vědy je propojovat veřejnost s výzkumem, posilovat spolupráci mezi vědci a zároveň zajistit, aby sbíraná data měla skutečný význam a využití. Právě práce s daty přitom začíná být klíčová i v širším kontextu české e-infrastruktury. „Naším cílem je budovat prostředí, ve kterém jsou výzkumná data v souladu s principy FAIR, což jednoduše znamená, že jsou snadno dohledatelná, přístupná a znovu využitelná napříč obory i státy. Občanská věda do tohoto rámce přirozeně zapadá, protože generuje velké objemy dat a zároveň rozšiřuje okruh lidí, kteří se na jejich vzniku podílejí,“ popisuje vedoucího komunikačního týmu iniciativy EOSC CZ Dominika Králiková.

Od ptáků po enzymy a nečekané objevy

Největší část projektů spadá do oblasti přírodních věd, zejména do monitoringu biodiverzity. „Například každoroční Ptačí hodinka přivádí k pozorování desítky tisíc lidí, kteří během krátkého časového úseku zaznamenávají výskyt druhů ve svém okolí. V posledních ročnících se zapojilo téměř 40 tisíc účastníků, kteří zaznamenali přes 850 tisíc ptáků.,“ uvádí jeden z nejznámějších příkladů Trojan. Podobně však fungují i projekty zaměřené na klimatická data, například Intersucho, kde stovky dobrovolníků pravidelně hlásí stav půdy a vegetace a jejich data se promítají do map využívaných v praxi.

Zapojit se dá snadno i bez nutnosti chodit ven, řada projektů umožňuje pracovat výhradně online. Lze například analyzovat snímky galaxií, třídit záznamy z fotopastí nebo modelovat struktury proteinů. „Například v roce 2011 se hráčům občanskovědní hry Foldit podařilo během tří týdnů sestavit 3D model enzymu (M-PMV), na jehož strukturu vědci nestačili více než 15 let. Už v roce 2007 pak nizozemská učitelka Hanny van Arkel objevila na snímku galaxie IC 2497 zvláštní zelený oblak, později popsaný jako ionizovaný plyn ozářený dávnou aktivitou kvasaru, dnes známý jako Hanny’s Voorwerp. Podobných příkladů jsou tisíce,“ upozorňuje Trojan.

Zapojení, které má dopad

Zapojení do občanské vědy nevyžaduje odborné vzdělání ani speciální vybavení. Lidé mohou pozorovat přírodu, sledovat záznamy z chráněných území, sestavit si a zapojit vlastní senzory pro měření kvality ovzduší nebo se podílet na analýze dat. „Není potřeba být akademik. Důležitá je zvědavost a ochota věnovat čas něčemu, co má reálný dopad,“ říká Trojan.

Ročně se do občanské vědy v Česku zapojují statisíce lidí, jejichž data procházejí validací a vstupují do výzkumu, map, modelů i rozhodování o krajině. „Občanská věda není koníček ani okrajová aktivita. Je to plnohodnotný nástroj výzkumu, do kterého se může zapojit každý, kdo je zvědavý a chce, aby jeho čas měl přesah,“ uzavírá Trojan.