Duben patří občanské vědě (citizen science), která se v posledních letech stává stále důležitější součástí výzkumu i otevřené vědy. Jak se s daty od veřejnosti pracuje v praxi? Jaké přináší benefity i výzvy? A co je potřeba pro její další rozvoj v Česku?
Zeptali jsme se tří výzkumníků – Jakuba Trojana (PřF MU), Aleny Fornůskové (AV ČR) a Michaela Lažana (Senzorvzduchu, z. s.), kteří se občanské vědě dlouhodobě věnují.
Občanská věda dnes stojí na pomezí výzkumu, práce s daty a komunikace s veřejností. Tento trojrozhovor proto reflektuje celý životní cyklus výzkumných dat – od jejich sběru přes ukládání až po sdílení a využití – a zároveň ukazuje, jak citizen science zapadá do principů otevřené vědy.
Oslovení výzkumníci přinášejí různé perspektivy – od biologického výzkumu přes technologické projekty až po systémové budování infrastruktury a komunit. Společně tak skládají komplexní obraz toho, jak občanská věda funguje v praxi – a kam směřuje.
Jakub Trojan
Občanská věda dnes podle mého názoru představuje jeden z nejpřirozenějších průsečíků otevřené vědy a společenské relevance výzkumu. Nejde jen o to, že veřejnost pomáhá sbírat data. Jde o zásadní demokratizaci celého vědeckého procesu. Výzkum přestává být uzavřenou záležitostí akademie a stává se živou spoluprací, do níž může vstoupit kdokoliv se zvědavostí a chytrým telefonem.
Zároveň ji vnímám jako klíčový nástroj pro naplňování principů FAIR dat. Projekty, které data sbírají systematicky, s jasným protokolem a otevřenými licencemi, dnes reálně vstupují do mezinárodních databází a přispívají k výzkumům globálního dosahu.
Alena Fornůsková
Poměrně velký. Vidím to konkrétně na datech, která nám zasílá veřejnost v rámci projektu monitoringu bělozubky tmavé. Během tří let jsme takto získali více než 250 záznamů, včetně vzorků pro genetické analýzy. Pokud bychom tato data sbírali pouze vlastními silami, trvalo by nám to výrazně déle a bylo by to i finančně náročné. Zároveň vnímám velkou hodnotu v zapojení veřejnosti – můžeme lidem ukázat, co děláme a proč.
Michael Ležan
Občanská věda je součástí otevřené vědy už od prvopočátku. V poslední době se více zdůrazňuje i kvůli udržitelnosti a hodnocení vědeckých projektů. Zapojení veřejnosti do výzkumu je stále častěji vyžadováno jako důkaz reálného přínosu projektu. Projekty zaměřené pouze na publikace bez dopadu často končí ‚v šuplíku‘. S přibývajícím množstvím vědeckých prací generovaných pomocí AI je občanská věda jedním ze způsobů, jak prokázat reálnost, smysluplnost i ověřitelnost výzkumu. Dalším přínosem je také udržitelnost projektů, ke které občanská věda významně přispívá.
„Zároveň ji vnímám jako klíčový nástroj pro naplňování principů FAIR dat. Projekty, které data sbírají systematicky, s jasným protokolem a otevřenými licencemi, dnes reálně vstupují do mezinárodních databází a přispívají k výzkumům globálního dosahu.“
Jakub Trojan
Přistupujeme k celému datovému cyklu jako k integrovanému procesu – od návrhu sběru dat až po jejich dlouhodobé uložení a sdílení. Klíčové je správně nastavit metodiku ještě před spuštěním projektu. Data procházejí validační vrstvou a následně jsou sdílena v otevřených repozitářích a platformách kompatibilních s principy otevřené vědy.
Výsledky pak míří nejen do vědeckých publikací, ale i do veřejně přístupných mapových výstupů a interaktivních vizualizací, které jsou srozumitelné i pro samotné dobrovolníky. Považuji za důležité, aby lidé, kteří věnují svůj čas, viděli, k čemu jejich příspěvek vedl.
Alena Fornůsková
Veřejnost nám svá pozorování zasílá e-mailem. Následně je zadáváme do online databáze, kde evidujeme místo, datum nálezu i další okolnosti. Fotodokumentaci ukládáme do samostatného úložiště a pravidelně ji zálohujeme. Data dále analyzujeme a využíváme při přípravě odborných i popularizačních výstupů. Důležitá je pro nás také zpětná vazba směrem k veřejnosti.
Michael Ležan
Data sbíráme pomocí senzorů, ukládáme je do různých úložišť, zpřístupňujeme přes API a sdílíme v otevřených repozitářích na GitHubu nebo jiných platformách. Používáme například MQTT protokol. Sdílíme i návody, vyvíjíme hardware i software a testujeme nové typy senzorů.
Data dále vizualizujeme a využíváme k analýze mikroklimatických podmínek. A často je využívají i samotní občanští vědci, například v programu Senzory do škol, kterého se za tři roky zúčastnilo více než 300 studentů. Ti data aktivně využívají ve výuce napříč předměty.
„Data sbíráme pomocí senzorů, ukládáme je do různých úložišť, zpřístupňujeme přes API a sdílíme v otevřených repozitářích na GitHubu nebo jiných platformách.“
Jakub Trojan
Největší výzva je skryta v její největší přednosti – v masovosti a rozmanitosti přispěvatelů. Bez promyšleného systému ověřování dat může jejich objem růst, ale využitelnost klesat. Druhým problémem je dlouhodobá udržitelnost a interoperabilita dat. Data sebraná před deseti lety mohou být dnes fakticky nepoužitelná, pokud nebyla uložena v dostatečně popsaném a přenositelném formátu. Proto prosazuji, aby každý projekt od začátku pracoval s data management plánem (DMP) a aby instituce měly kapacity tato data spravovat i po skončení projektu. Tohle je oblast, kde je v Česku ještě hodně co zlepšovat.
Alena Fornůsková
Hlavní výzvou je kvalita a úplnost dat. Zhruba u 5 % záznamů chybí klíčové informace nebo není možné spolehlivě určit druh. Snažíme se autory kontaktovat a data doplnit – i to je součást spolupráce s veřejností.
Michael Ležan
Data od veřejnosti často postrádají jednotnost – liší se metodika, zařízení i jejich umístění. Při dodržení jednotných postupů a ověření parametrů však budou v budoucnu plně využitelná pro vědecké účely.
„Proto prosazuji, aby každý projekt od začátku pracoval s data management plánem (DMP) a aby instituce měly kapacity tato data spravovat i po skončení projektu.“
Jakub Trojan
Zásadní je začlenění občanské vědy do hodnocení vědeckého výkonu a grantových schémat. Velký potenciál vidím také v propojení s národními datovými infrastrukturami. Pokud se podaří vytvořit prostředí, kde občanskovědní data přirozeně naplňují standardy FAIR a jsou dostupná pro další výzkum, výrazně tím zvýšíme jejich hodnotu. Důležitou roli hraje také komunita – platforma české a slovenské občanské vědy dává projektům společný hlas a prostor pro sdílení zkušeností.
Alena Fornůsková
Důležitá je především systematická propagace občanské vědy. Pomáhá, když se tato témata objevují na veřejných přednáškách, festivalech nebo popularizačních akcích. Vědci by zároveň měli mít možnost i motivaci zahrnovat prvky občanské vědy do grantových návrhů. Klíčová je také institucionální a metodická podpora.
Michael Ležan
Dalšímu rozvoji už pomáháme společně – výzkumníci, veřejnost i nově vznikající platforma občanské vědy v ČR a SR. Je vidět, že se občanská věda u nás rychle rozvíjí – a je skvělé být u toho.
Občanská věda dnes není jen doplňkem výzkumu, ale plnohodnotnou součástí otevřené vědy. Jejím přínosem není pouze množství nasbíraných dat, ale také zapojení veřejnosti, posilování důvěry ve vědu a propojení výzkumu se společností.
Zároveň ale klade nové nároky na kvalitu dat, jejich správu a dlouhodobou udržitelnost. Budoucnost občanské vědy tak stojí na třech pilířích: dobře nastaveném datovém managementu, funkční infrastruktuře a silné komunitě.
A právě jejich propojení může rozhodnout o tom, jak velký dopad bude mít občanská věda v českém i mezinárodním výzkumu.
„Vědci by zároveň měli mít možnost i motivaci zahrnovat prvky občanské vědy do grantových návrhů. Klíčová je také institucionální a metodická podpora.“
stojí za vznikem platformy CitizenScience.cz, která propojuje projekty, výzkumníky i veřejnost v Česku a na Slovensku, a dlouhodobě se zasazuje o to, aby se citizen science stala přirozenou součástí hodnocení vědy i grantových schémat. Působí jako výzkumník na Ústavu geoniky AV ČR a jako odborný asistent na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V letech 2022–2023 se věnoval výzkumu občanské vědy na University of California v Santa Barbaře v rámci Fulbrightova stipendia.
působí na Ústavu biologie obratlovců AV ČR, kde se zaměřuje na ekologii drobných savců a šíření zoonotických patogenů. Dlouhodobě se věnuje monitoringu expanze bělozubky tmavé v Česku a střední Evropě. Ve svém výzkumu aktivně využívá principy občanské vědy a zapojuje veřejnost do sběru dat. Kromě vědecké činnosti se věnuje také popularizaci vědy a vzdělávání. Podílí se na projektech, které propojují výzkum s veřejností a přibližují vědeckou práci studentům i širší společnosti.
se věnuje občanské vědě především v oblasti environmentálního monitoringu a technologických řešení. Podílí se na vývoji senzorových sítí a nástrojů pro sběr dat o kvalitě prostředí, která jsou následně otevřeně sdílena a využívána ve výzkumu i vzdělávání. Je iniciátorem projektů propojujících občanskou vědu se školami, například programem „Senzory do škol“. Ve své práci klade důraz na otevřenost dat, sdílení know-how a komunitní spolupráci.
Letos v březnu se uskutečnil již šestý ročník konference European Citizen Science Association (ECSA), která se tentokrát konala v Oulu. Do Finska přilákala několik stovek účastníků z celé Evropy i dalších částí světa. Program nabídl široké spektrum témat – od sdílení zkušeností a prezentace projektů přes právní aspekty až po roli občanské vědy ve vzdělávání.
Duben je po celém světě měsícem občanské vědy, přesněji aktivit, při nichž se do sběru i analýzy dat zapojuje neodborná veřejnost. Globálně jde o desítky milionů lidí, v Česku o statisíce zapojení ročně. Zapojit se do měsíce občanské vědy může kdokoli, stačí chytrý telefon, počítač a chuť podílet se na výzkumech, jejichž výsledky končí v odborných studiích i mezinárodních databázích a v některých případech dokonce výrazně urychlují samotné tempo bádání.