Letos v březnu se uskutečnil již šestý ročník konference European Citizen Science Association (ECSA), která se tentokrát konala v Oulu. Do Finska přilákala několik stovek účastníků z celé Evropy i dalších částí světa. Program nabídl široké spektrum témat – od sdílení zkušeností a prezentace projektů přes právní aspekty až po roli občanské vědy ve vzdělávání.
Právě vzdělávání a zapojení škol patřilo mezi jednu z diskutovaných oblastí. Konference ukázala, že občanská věda není jen nástrojem pro sběr dat, ale také silným prostředkem, jak přiblížit vědu studentům a rozvíjet jejich kritické myšlení, práci s informacemi i vztah k aktuálním společenským tématům. Zapojením do reálných výzkumných projektů získávají studenti zkušenost, která přesahuje tradiční výuku a posiluje jejich motivaci i porozumění vědeckému procesu.
Důležitou roli v tomto směru hrají i vzdělávací aktivity a nástroje, které podporují učitele a organizátory projektů. ECSA nabízí například otevřené pracovní skupiny zaměřené mimo jiné na vzdělávání, spolupráci s univerzitami nebo otevřenou vědu. Současně spravuje vzdělávací platformu ECS Academy, kde jsou dostupné e-learningové kurzy pro začátečníky i pokročilé – od základů občanské vědy až po praktické tipy, jak projekty komunikovat nebo zapojit veřejnost. Podobné vzdělávací materiály nabízí také platforma SciStarter, která propojuje tisíce projektů a poskytuje podporu jejich účastníkům i organizátorům.
Zajímavým zdrojem je například komplexní kurz Řešení společenských výzev pomocí občanské vědy pro učitele od European Schoolnet Academy, který provede účastníky od základů občanské vědy až po přípravu výukových materiálů, sdílení tipů a ukázkové hodiny pro vyučující.
Možnosti zapojení přitom nejsou omezeny jen na mezinárodní platformy. Také v Česku se rozvíjejí aktivity, které propojují studenty, vědu a vzdělávání. Příkladem je Den občanské vědy, který se uskuteční 4. května v IT4Innovations v Ostravě. Akce nabídne studentům i učitelům příležitost seznámit se s konkrétními projekty a vyzkoušet si občanskou vědu v praxi.
Diskuse v Oulu zároveň potvrdila, že občanská věda má významné místo i v širším kontextu otevřené vědy. Přispívá nejen k tvorbě velkých objemů dat, ale také k posilování důvěry veřejnosti ve vědecké instituce a k větší transparentnosti výzkumu.
Duben patří občanské vědě (citizen science), která se v posledních letech stává stále důležitější součástí výzkumu i otevřené vědy. Jak se s daty od veřejnosti pracuje v praxi? Jaké přináší benefity i výzvy? A co je potřeba pro její další rozvoj v Česku? Zeptali jsme se tří výzkumníků – Jakuba Trojana (PřF MU, Aleny Fornůskové (AV ČR) a Michaela Lažana (Senzorvzduchu, z. s.), kteří se občanské vědě dlouhodobě věnují.
Duben je po celém světě měsícem občanské vědy, přesněji aktivit, při nichž se do sběru i analýzy dat zapojuje neodborná veřejnost. Globálně jde o desítky milionů lidí, v Česku o statisíce zapojení ročně. Zapojit se do měsíce občanské vědy může kdokoli, stačí chytrý telefon, počítač a chuť podílet se na výzkumech, jejichž výsledky končí v odborných studiích i mezinárodních databázích a v některých případech dokonce výrazně urychlují samotné tempo bádání.