F&Q


Seznam otázek, které je nutné v rámci komunikace zodpovědět:

Jaká je Architektura implementace EOSC-CZ?

  1. Základní architektura implementace EOSC v ČR je popsána v dokumentu připraveným EOSC Platformou při MŠMT a přijatou v červnu 2021 MŠMT (zde).
  2. Další rozvoj architektury implementace EOSC v ČR a na ni navázaných služeb se realizuje v rámci činnosti pracovních skupin EOSC CZ, zejména pak PS EOSC CZ ArchitekturaPS EOSC CZ Základní služby.
  3. Potřeby a služby architektury EOSC v ČR v konkrétních oborově vědních disciplínách budou definovány průběžně prostřednictvím expertů v tematických pracovních skupinách EOSC CZ.

Co jsou to FAIR data?

1. Nalezitelnost (to be Findable)

Chcete-li, aby vaše data byla opětovně využitelná, pak je třeba zajistit, že je jak lidé, tak stroje budou moci najít. Pro tento účel jsou klíčová strojově čitelná metadata.

2. Dostupnost (to be Accessible)

K datům by měl být zajištěn otevřený přístup, ideálně prostřednictvím repozitáře. Pokud je k datům přístup omezený, pak by měla být volně přístupná alespoň metadata.

3. Interoperabilita (to be Interoperable)

Chcete-li, aby bylo možné vaše data integrovat s jinými datasety, pak je vhodné použít standardizované výrazy k popisu dat.

4. Opětovná využitelnost (to be Reusable)

Hlavním cílem FAIR principů je zvýšit znovuvyužitelnost vědeckých dat. K dosažení tohoto cíle je důležité, aby byla data dostatečně popsaná a sdílená pod co nejméně restriktivní licencí, aby uživatelé dat věděli, jak data vznikla, co popisují a jak s nimi mohou nakládat.

Co je součástí projektu IPs EOSC-CZ? Co nám tento projekt zajistí?

Projekt IPs EOSC-CZ je rozdělen do 3 klíčových odborných aktivit:

  1. Sekretariát EOSC-CZ (odborné i administrativní zázemí implementace ESOC v ČR),
  2. Společné komponenty a služby národní datové infrastruktury (NDI),
  3. Školicí centrum EOSC-CZ,
  4. Projekt zajistí základní administrativní, odborné a vzdělávací zázemí implementace EOSC v ČR a dále vývoj klíčových společných komponent národní datové infrastruktury (NDI). Zejména pak projekt zajistí vývoj Národního metadatového adresáře (NMA) a rovněž zajistí sjednocení politik v rámci NDI. Hlavním cílem systémového projektu IPs EOSC-CZ je vytvoření společného zázemí pro implementaci datově orientovaných součástí strategie Open Science v České republice, a to především v rámci pilířů Open/FAIR Data a EOSC.

Co je součástí projektu IPs CARDS? Co nám tento projekt zajistí?

Projekt IPs CARDS je rozdělen do 2 klíčových odborných aktivit:

  1. Implementace a provoz platformy nové generace,
  2. Metodická podpora práce s metadaty výzkumných dat a perzistentními identifikátory.

Hlavním cílem IPs CARDS je vytvořit unifikované prostředí pro sdílení a efektivní správu informačních zdrojů a podílet se na vytvoření společného zázemí pro implementaci datově orientovaných součástí strategie Open Science v České republice, a to především v rámci pilířů Open/FAIR Data a EOSC. Projekt je komplementární k paralelně připravovanému projektu IPs EOSC-CZ pod koordinací e-INFRA CZ (MU) a společně vytváří základní zázemí pro realizaci dalších výzev Open Science v rámci OP JAK.

K čemu slouží Národní repozitářová platforma (NRP)? Jak se bude připravovat NRP?

Národní repozitářová platforma představuje základ (jádro) NDI. Je to soubor technických prostředků (hardware), programového vybavení (základní i další služby) a politik, které vytváří zázemí pro tvorbu samostatných virtuálních repozitářů (tenantů NRP, resp. NDI) pro ukládání a další práci s výzkumnými daty. Součástí NRP bude i obecně pojatý repozitář pro data, která nenajdou umístění v tematických (oborově specifických, institucionálních apod.) repozitářích. Po technické stránce bude NRP realizováno jako distribuované prostředí s různým programovým vybavením; tato heterogenita umožní postupný rozvoj i napojení repozitářů, které již existují či budou vznikat mimo NRP. NRP bude budováno v souladu se standardy, které navrhnout jednotlivé pracovní skupiny EOSC CZ a které budou ve spolupráci se Sekretariátem EOSC-CZ jako součástí IPs EOSC-CZ schváleny Koordinačním výborem EOSC-CZ. Na NRP budou napojeny tematické (oborově specifické) repozitáře; společně budou všechna data dohledatelná přes Národní metadatový adresář (NMA).

NRP bude vytvořeno v rámci společného projektu pokročilých vědecko-výzkumných akademických institucí v ČR s koordinací e-INFRA CZ, s garancí plného bezproblémového propojení na národní e-infrastrukturu. Společný projekt NRP bude složen ze zástupců univerzit a akademických pracovišť, která již v dnešní době pracují s větším množstvím vědecko-výzkumných dat a mají nebo již realizují reálnou potřebu jejich správy. Projekt tak umožní uvedení základní technické infrastruktury a dalších souvisejících pravidel a standardů NDI budovaných v projektech IPs EOSC-CZ a IPs CARDS do praxe a jejich provoz v podmínkách akademického prostředí v ČR.

Zatímco na budování NRP se bude podílet jen omezený počet akademických a výzkumných institucí, jeho výsledky budou k dispozici celé akademické a výzkumné komunitě bez rozdílu. To se především týká vytváření a správy tenantů (virtuálních repozitářů), rozhodování o podmínkách využití takovýchto tenantů i o podmínkách přístupu či zpracování dat a datových sad.

K čemu jsou Pracovní skupiny EOSC CZ a jaké skupiny již nyní existují? Jak se mohu do práce PS zapojit a jaké jsou plánované výstupy?

Pracovní skupiny EOSC CZ tvoří klíčovou komponentu přípravy i následné implementace EOSC v ČR. Jejich cílem je hledání a nalézání konsensu v rámci akademické a výzkumné obce v ČR na klíčové architektonické, provozní, metadatové, specificky oborové i další otázky implementace EOSC v ČR. Pracovní skupiny rovněž navrhují standardy, které budou závazné pro realizaci celé NDI. Postupné nasazování doporučení/standardů pracovních skupin do produkčního provozu začne v roce 2023. Více informací o činnosti pracovních skupinách a seznam aktuální PS je k dispozici on-line.

Do činnosti pracovních skupin se může zapojit každý pomocí registrace do konkrétní PS.

Co je Sekretariát EOSC-CZ?

Sekretariát EOSC-CZ je ústřední administrativní, odborná a podpůrná součást implementace iniciativy EOSC a zajištění FAIR výzkumných dat v České republice. Mezi klíčové činnosti patří i sledování vlastní implementace EOSC v ČR, zajištění široké publicity (včetně rozvoje národního EOSC portálu) a kontinuální informovanosti o stavu implementace. Sekretariát bude rovněž napojen na mezinárodní (EU) aktivity, včetně podpory zájemců o aktivní zapojení na evropské úrovni. Mezi další činnosti Sekretariátu EOSC-CZ bude patřit administrativní, logistická i odborná podpora pracovních skupin, komunikace s Koordinačním výborem EOSC-CZ apod. Sekretariát je součástí projektu IPs EOSC-CZ (aktivita KA2). Více informací k jeho činnosti bude možné postupně sledovat zde.

Co je Školicí centrum EOSC-CZ?

Školicí centrum EOSC-CZ odpovídá za zajištění komplexního zázemí pro školicí, vzdělávací a související aktivity včetně pořádání konferencí. Úkolem centra bude konsolidace a širší zpřístupnění vznikajících materiálů, registrace vhodných školitelů, podpora využití školicích a vzdělávacích materiálů, plánování a realizace školení, včetně zajišťování vhodných školitelů či přednášejících, sběr a vyhodnocení zpětné vazby z realizovaných školení a odborných vzdělávacích aktivit apod. Dále bude cílem školicího centra spolupráce s vysokými školami a dalšími subjekty při sběru požadavků na školení a další vzdělávání, diseminace a publicita školicích a vzdělávacích aktivit všech relevantních národních subjektů, čímž se postupně vy- tvoří přehled dostupných školení v rámci ČR (plánovaný jako významná komponenta budoucího národního portálu EOSC-CZ). Školící centrum je součástí projektu IPs EOSC-CZ (aktivita KA4).

Co si představit pod pojmem NDI? A jaké jsou jeho součásti?

Národní datová infrastruktura (NDI) je označení celého komplexního prostředí, které bude v rámci implementace EOSC v ČR realizováno. Jeho klíčovými součástmi jsou:

  1. Národní metadatový adresář (NMA) včetně podpory řízení přístup k metadatům,
  2. Národní repozitářová platforma (NRP) včetně podpory řízení přístupu k datům,
  3. Tematické a případně další (fyzické) repozitáře,
  4. Politiky, podmínky přístupu, zapojení i využití,
  5. Školiící a vzdělávací aktivity (koordinované Školicím centrem EOSC-CZ) a obecně péče o nové pracovní pozice (data steward, data scientist, …),
  6. Sekretariát EOSC-CZ.

V rámci NDI bude zajištěna interoperabilita všech součástí v souladu s principy budování Open Science prostředí v ČR.

K čemu slouží Národní metadatový adresář (NMA)? Kdo se stará o metodickou podporu a kdo o technickou podporu NMA?

  1. Národní metadatový adresář představuje centrální adresář, v němž budou uložena základní metadata o výzkumných datech (odpovídající základní metadatový model bude vytvořen a průběžně aktualizován v rámci PS Metadatový adresář s podporou projektu IPs CARDS). NMA bude rovněž obsahovat základní data nezbytná pro zajištění interoperability při přístupu k datům. Součástí NMA budou i vyhledávací služby a vyhledávání v metadatech. V rámci NMA budou indexována metadata z různých datových repozitářů a úložišť v ČR i zahraničí (cílem je podchytit všechna výzkumná data, která jsou produkována v ČR).
  2. O metodickou podporu se stará NTK v rámci projektu IPs CARDS, o technickou podporu a provoz se stará konsorcium e-INFRA CZ v rámci projektu IPs EOSC-CZ.

Jaký je rozdíl mezi Národním metadatovým adresářem (NMA) a Národním katalogem repozitářů (NKR)?

NMA je centrální adresář spojený s vyhledávačem. NMA bude udržovat metadata o výzkumných datech z různých zdrojů v ČR i zahraničí a bude umožňovat vyhledávání v těchto metadatech. NKR je katalog obsahující informace o jednotlivých repozitářích a v nich používaných řízených slovnících, ontologiích, metadatových schématech.

Jaký je rozdíl mezi Národní datovou infrastrukturou (NDI) a Národní repozitářovou platformou (NRP)?

  1. Národní datová infrastruktura (NDI) je zastřešující pojem pro komplexní prostředí, které umožní správu a další rozvoj práce s FAIR daty v ČR. Národní repozitářová platforma (NRP) je jednou ze součástí NDI.
  2. V rámci NDI (reprezentované projektem IPs EOSC-CZ a komplementárním projektem IPs CARDS) jsou definovány standardy a jejich dodržování v NRP, NDI tedy vytváří rámec pro NRP. Vlastní konkrétní návrh architektury NRP a odpovědnost za jeho implementaci má projekt NRP.
  3. NRP a její služby (společně s Národním metadatovým adresářem) tvoří základ (foundation) či jádro (core), na které je možné připojit další složky NDI, jako např. datově orientované repozitáře a specifické služby související s konkrétními tematickými (rozsáhlými oborově-vědními) clustery.
  4. Komplex NDI je konečně dotvářen lidskými zdroji, jejichž rozvoj a alokace jsou zaměřené na správu výzkumných dat napříč ČR. S tím je spojené netriviální posunutí schopností jednotlivých institucí, ale i výzkumných týmů a jednotlivců, pracovat s agendou bezpečné a efektivní správy dat.

Jak souvisí EOSC s EHDS, jedná se o paralelní nebo spolupracující projekty?

  1. Jedná se o paralelní projekty, jejich propojení je do budoucna klíčové, ale není jasné zatím ani na EU úrovni, kromě obecného kontextu Evropské datové strategie.
  2. Obecně EHDS je jedním z Data Spaces; aktuální interpretace staví Data Spaces blíže komerčnímu (a dalšímu nevýzkumnému) využití, zatímco primárním cílem EOSC je zázemí pro Open Science a excelentní vědu.

Na které evropské a národní strategické dokumenty z oblasti řízení VaVaI iniciativa EOSC navazuje?

  1. Nejdůležitějšími strategickými dokumenty na národní úrovni jsou Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021-2027 (opatření 8 a 13), Národní strategie otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017-2020 a Akční plán k této strategii.
  2. Nejdůležitějšími strategickými dokumenty na evropské (příp. mezinárodní) úrovni jsou Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru ze dne 20. června 2019 (článek 10), Doporučení komise (EU) 2018/790 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání ze dne 25. dubna 2018, Strategic Research and Innovation Agenda (SRIA) of the European Open Science Cloud (EOSC) Version 1.0 ze dne 15 února 2021) a UNESCO Recommendation on Open Science ze dne 23. listopadu 2021.

Jak probíhá spolupráce s mezinárodním prostředí EOSC? Kdo se o tuto spolupráci stará? Jaké jsou oficiální nominanti za ČR?

  1. Spolupráce na mezinárodní úrovni probíhá především prostřednictvím tzv. Asociace EOSC (se sídlem v Bruselu), mezinárodní neziskové organizace založené podle belgického práva v červenci 2020 (převzala gesci za řídicí struktury EOSC z minulých let). Klíčovou roli hraje tato asociace mimo jiné v implementaci Evropského partnerství pro EOSC, které představuje jednu z průřezových iniciativ napříč programem Horizon Europe. Za ČR jsou v asociaci jako členové zastoupeny: sdružení CESNET (MŠMT toto sdružení zároveň pověřilo rolí národní „pověřené organizace“ – Mandated organistion), MU (CERIT – SC), VŠB – TUO (IT4Innovation) a NTK. Dále jako „pozorovatel“ (observer) je zapojen Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
  2. Strategické a implementační priority EOSC jsou formulovány a aktualizovány prostřednictvím průběžné práce pracovních skupin (Task Forces EOSC Association), v nichž jsou zastoupeni jednotlivci z různých zainteresovaných výzkumných organizací ČR.
  3. Poradním expertním orgánem Evropské komise je v otázkách EOSC dále tzv. EOSC Steering Board, složený ze zástupců veřejné správy jednotlivých členských států.
  4. EK, EOSC Steering Board a EOSC Association tvoří společně tzv. EOSC Tripartitu, v jejímž rámci probíhají diskuse ohledně celkového směřování EOSC partnerství, aktualizace strategické roadmapy, příprava klíčových prvků budoucích výzev EOSC atd.

Informace o EOSC na evropské úrovni jsou primárně k dispozici na stránkách eosc.eu.

Do jakých mezinárodních projektů EOSC se zapojují zástupci v ČR a jak jsou tyto projekty napojeny na implementaci EOSC v ČR?

  1. Příklady mezinárodních projektů na podporu EOSC, v nichž jsou zapojeny také subjekty z ČR jsou EOSC-Life, PaNOSC, EOSC Synergy, EOSC Future, EOSC-Hub, EUROCC, EGI ACE, nově HPLT aj.
  2. Obecně jde zejména o projekty primárně zaměřené buď tematicky (klastrové sdružování evropských velkých výzkumných infrastruktur na podporu EOSC) nebo o projekty zaměřené na budování celoevropských univerzálních e-infrastruktur pro FAIR data.

Jak je implementace EOSC podporována v EU a jiných členských státech EU?

  1. V rámci podpory z programů H2020 byly na iniciativu EOSC zaměřeny výzvy z Pracovního programu 2016-2017 (cca 36 mil. €) a Pracovního programu 2018-2020 (cca 188 mil. €). V rámci programu HE bylo založeno tzv. Evropské partnerství pro EOSC, na jehož základě má být iniciativa EOSC podpořena mezi léty 2021-2030 490 mil. € (podporu 500 mil. € přislíbili kolektivně členové EOSC Association).
  2. Mezi členské státy EU, které se nacházejí v mírně pokročilé fázi implementace národní sítě EOSC, lze řadit Nizozemsko (Národní program pro otevřenou vědu je od r. 2019 funkčně napojen na program veřejné podpory se vstupní částkou 40 mil. € a dále 20 mil. € ročně – předběžně do r. 2030), Německo (Akční plán pro výzkumná data Spolkového ministerstva pro vzdělání a výzkum spojený s programem veřejné podpory 90 mil. € ročně v letech 2019-2028) a Francii (Druhý národní plán pro otevřenou vědu 2021-2024 spojený s programem veřejné podpory NFOS).
  3. Mezi členské státy, které se, obdobně jako ČR, nacházejí v počáteční fázi implementace národní sítě EOSC, lze řadit např. Švédsko, Rakousko a Portugalsko. Ve všech těchto státech se na základě relevantních národních strategií a infrastruktur aktuálně nastavují systematické národní plány veřejné podpory.

Co znamená, že EOSC-CZ je tzv. operací strategického významu (operation of strategic importance) kohezní politiky 2021-2027?

  1. ŘO OP JAK (Řídicí orgán OP JAK) označil projekt EOSC-CZ (tedy IPs EOSC-CZ a všechny komplementární - příp. budoucí – projekty, přispívající k rozvoji této oblasti) za tzv. operaci strategického významu (operation of strategic importance), kterou charakterizuje zásadní podíl na plnění cílů programu, a jejímuž monitoringu a propagaci bude ze strany ŘO OP JAK věnována zvýšená pozornost. Zkráceně se používá termín strategický projekt OP JAK.
  2. Cílem Evropské komise je přiblížit a zviditelnit občanům EU tímto nástrojem význam evropské kohezní a regionální politiky podpory. Vedle výrazného finančního objemu, a tedy klíčového podílu na zaměření programu, se operace strategického významu vyznačují zásadní inovativností a specifičností v daných národních a ekonomických podmínkách a jejich výstupy se tak promítají do činnosti vysokého počtu koncových uživatelů (viz Communicating operations of strategic importance in 2021-2027).
  3. Na úrovni řízení komunikace (IPs) EOSC-CZ je tudíž předpokládána užší spolupráce s oddělením publicity ŘO OP JAK, a zároveň soulad s relevantními doporučeními Evropské komise.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.