ESFRI připravuje novou Cestovní mapu výzkumných infrastruktur a posiluje propojení s EOSC

„EOSC je o poskytování datových služeb a role výzkumných infrastruktur je v této oblasti nezastupitelná. Jen málokteré instituce mají tak dobře organizované uživatele a mohou zastupovat vědeckou komunitu jako výzkumné infrastruktury. Mají své místo v samotném jádru EOSC a měly by hrát větší roli i v rozhodovacích procesech a jeho řízení,“ uvedl Jan Hrušák, člen ESFRI Executive Boardu z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Výzkumné infrastruktury generují obrovské množství vědeckých dat a poskytují služby, které jsou pro otevřenou vědu zásadní. ESFRI plánuje v této debatě pokračovat i v příštím roce. Začátkem roku 2026 se uskuteční workshop věnovaný praktickým aspektům propojení mezi infrastrukturami a EOSC. „Cílem je lépe pochopit, jaké potřeby mají výzkumné infrastruktury vůči EOSC, ukázat, jaké zkušenosti a služby mohou nabídnout, a umožnit lepší prosazování jejich zájmů z pozice ESFRI – EOSC Taskforce,“ dodal Jan Hrušák.

Aktualizace ESFRI Cestovní mapy 2026 

Myšlenka připravit systematický přehled významných evropských infrastruktur stojí u zrodu ESFRI již od roku 2000. První ESFRI Cestovní mapa byla vydána v roce 2006 a pro vědeckou komunitu představovala jasný orientační bod – ukázala, které infrastruktury jsou prioritní, a poskytla základ pro plánování investic a spolupráci napříč státy.

Aktualizace, která má být vydána v roce 2026, bude sedmou verzí Cestovní mapy. ESFRI pokračuje v její strategické roli a zároveň reflektuje nové výzvy a příležitosti evropské vědy. Zveřejnění se plánuje na prosinec 2026 v Římě, v návaznosti na konferenci ICRI (2.–4. prosince 2026). Cestovní mapa nabídne přehled stávajících špičkových evropských výzkumných infrastruktur, představí návrhy nových projektů a poslouží jako strategický plán pro koordinaci investic členských států a EU.

Vyjednávání o strategii pro technologické infrastruktury

Evropská komise také připravila Evropskou strategii pro výzkumné a technologické infrastruktury, jejímž cílem je zlepšit koordinaci rozsáhlých výzkumných a technologických zařízení napříč Evropou. Díky více než dvacetiletým zkušenostem s koordinací různorodých výzkumných infrastruktur má ESFRI ideální pozici k tomu, aby podpořilo tento proces doporučeními v oblasti priorit, kritérií a modelů řízení budoucí strategie.

Priority Evropské komise

Výzkumné infrastruktury patří mezi jasné priority Evropské komise. Zástupci EK informovali o rozpočtu příštího rámcového programu pro výzkum a inovace (FP10), který by měl být dvojnásobný oproti současnému. Předpokládaná částka pro roky 2028–2034 činí 175 miliard €.

Výzkumné infrastruktury v něm získají průřezové postavení, což umožní jejich propojení s inovacemi, digitálními technologiemi a umělou inteligencí ve vědě. EU tím chce zajistit, aby investice do infrastruktury měly širší dopad a staly se klíčovým katalyzátorem pro realizaci strategických cílů programu.