EOSC CZ v roce 2025: Jak se proměnil pohled na výzkumná data za poslední rok

Projekty v iniciativě EOSC CZ

Rok 2025 zároveň ukázal, jak zásadní roli hrají základy vybudované v rámci již probíhajících projektů iniciativy EOSC CZ. Právě na nich začaly vědecké komunity, vycházející z pracovních skupin EOSC CZ, rozvíjet oborově specifické repozitáře a související nástroje a služby. Tyto aktivity by však nebylo možné realizovat bez technického, metodického a expertního zázemí, které vzniklo v předchozích letech.

Za zásadní přínos lze považovat především Národní repozitářovou platformu, která poskytuje nezbytné hardwarové zázemí v podobě úložných kapacit i softwarová řešení, například repozitářové systémy. Ve spojení s metodickou podporou a expertízou systémových projektů EOSC-CZ a CARDS se tato infrastruktura stala jedním ze základních pilířů navazujícího projektu Open Science II, který byl na konci roku úspěšně zahájen v koordinaci Univerzity Karlovy. V rámci projektu Open Science II je nyní tato infrastruktura dále rozvíjena tak, aby postupně umožnila vznik a provoz desítek nových oborových i institucionálních repozitářů napříč českým výzkumným prostředím.

„Projektové výzvy ze série Open Science OP JAK nám umožňují zapojovat vědecké komunity přímo do řešení konkrétních otázek implementace EOSC v České republice – nikoli jen jako uživatele, ale jako aktivní řešitele projektů. Nejde tak o vývoj technologií pro technologie, ale o nástroje, které dávají vědcům smysl v jejich každodenní praxi,“ shrnuje Michaela Capandová.

Průzkum správy výzkumných dat v České republice

 Pracovní skupiny EOSC CZ sdružují stovky odborníků z celé České republiky, kteří se dlouhodobě podílejí na návrhu národní datové infrastruktury, služeb a nástrojů pro správu výzkumných dat. Kvalitně navržená infrastruktura však musí vycházet z reálné výzkumné praxe – z toho, jak dnes vědkyně a vědci s daty pracují, s jakými bariérami se setkávají a kde narážejí na systémové limity.

Aby bylo možné ověřit, že se dosavadní aktivity iniciativy EOSC CZ ubírají správným směrem a odpovídají skutečným potřebám výzkumné komunity, byl v roce 2025 realizován první národní průzkum správy výzkumných dat napříč obory a typy institucí v České republice. Do průzkumu se zapojilo nad 1210 respondentů z přibližně 3800 oslovených hlavních řešitelů výzkumných projektů, které byli zahájeny, nebo ukončeny od roku 2004 až do roku 2005 (ledna). Průzkum se zaměřil na to, jak výzkumníci data získávají, zpracovávají, spravují a sdílejí.

„Výsledky průzkumu ukázaly, že nemalá část výzkumné komunity vnímá principy FAIR a odpovědnou práci s daty jako smysluplnou součást kvalitního výzkumu. Zároveň se ale cítí být silně zatížená administrativou, která je mnohdy nejasná, nepřesná a neodpovídá specifikacím výzkumných aktivit," shrnuje hlavní závěry průzkumu Pavlína Špringerová. „Typickým příkladem jsou data management plány, které většina respondentů stále chápe spíše jako formální požadavek poskytovatelů financování než jako nástroj, který by jim pomáhal řídit práci s daty během projektu. Právě tato zpětná vazba je pro nás důležitá, protože ukazuje, na co se dále zaměřit.“

Průzkum rovněž potvrdil, že výzkumná data jsou v českém prostředí sdílena poměrně běžně, zatím však převážně neformálními cestami. Přetrvávající ukládání dat na osobních počítačích či přenosných médiích nesou s sebou rizika nejen z hlediska bezpečnosti a dlouhodobé dostupnosti, ale ukazuje například na malé povědomí o pokročilejších možnostech pro správu dat, a to včetně možnosti národní infrastruktury a repozitářových služeb.

Výše zmíněná a další zjištění jsou jasným impulzem pro iniciativu EOSC CZ, jejichž cílem je srozumitelně prezentovat praktické přínosy systematické a zodpovědné správy výzkumných dat a podporovat využívání národních zdrojů a infrastruktury ve výzkumné praxi. Z těchto důvodů plánujeme průzkum v následujících letech zopakovat, abych bylo možné sledovat dlouhodobé trendy a vyhodnocovat dopad rozvoje národní datové infrastruktury i podpory výzkumných komunit.

Pracovní skupiny ve světle nových výzev

Pracovní skupiny EOSC CZ jako jeden z pilířů implementace EOSC v ČR vznikaly v době, kdy bylo potřeba společně pojmenovat hlavní výzvy a navrhnout, jak by měla vypadat podpora práce s výzkumnými daty v českém prostředí. Činnost pracovních skupin se dynamicky rozvíjela v úzkém propojení s výstupy velkých národních projektů OP JAK, na jejichž přípravě se pracovní skupiny také podílely. Úspěšné završení této fáze nyní otevírá prostor pro nové vize.

„Pracovní skupiny odvedly obrovský kus práce v počáteční fázi budování Národní datové infrastruktury. Nyní se ale posouváme do období, kdy je potřeba vybudované základy aktivně využívat, rozšiřovat a přidávat nové konkrétní příklady využití. Pracovní skupiny by nyní měly samy iniciativně udávat směr dalšího rozvoje EOSC v České republice,“ vysvětluje Jaroslav Juráček.

S tímto posunem se pojí i širší ambice. Další etapa už není jen o nastavování rámců a procesů na národní úrovni, ale o schopnosti obstát v mezinárodní konkurenci, prokázat kvalitu vznikajících řešení a proměnit vybudované základy ve skutečný a dlouhodobý dopad pro český i evropský výzkum. To vyžaduje nejen odborné know-how, ale také schopnost spolupracovat napříč institucemi, propojovat komunity a dívat se za hranice jednotlivých oborů.

Tomu odpovídají i plánované změny ve fungování pracovních skupin. Vznikající zázemí pro řešení nových průřezových témat umožní navázat na dosavadní práci a současně se více soustředit na cíle s přímým dopadem na správu výzkumných dat v praxi. Základním předpokladem této proměny je aktivní a odborně silná členská základna. I proto došlo v roce 2025 k plošnému obnovení členství v pracovních skupinách, které otevřelo prostor pro znovupotvrzení zájmu a osobního zapojení jejich členů.

„V letošním roce nás ještě čekají volby vedoucích pracovních skupin EOSC CZ. Cílem je opět oslovit osobnosti, které dokážou ukázat, že Česká republika má v oblasti správy výzkumných dat, digitálních technologií a umělé inteligence co nabídnout a že může být sebevědomým a konkurenceschopným partnerem v mezinárodním výzkumném prostoru,“ dodává Jaroslav Juráček.

Lidé, kteří drží data při životě

Jedním z milých momentů roku 2025 byla práce s lidmi a odbornými komunitami. V České republice se postupně formuje aktivní síť data stewardek a data stewardů, jejichž role nebývá pro vědkyně a vědce vždy na první pohled viditelná, ale v každodenní praxi je stále důležitější a v mnoha situacích již také nepostradatelná. Zkušenosti z této spolupráce potvrdily, že samotná technická řešení nestačí. Bez lidí, kteří jim rozumějí a dokážou je přenést do každodenní praxe, by jejich potenciál zůstal nevyužitý.

Iniciativa EOSC CZ dlouhodobě vytváří zázemí, které propojuje odborníky na správu výzkumných dat napříč českými institucemi a pomáhá jejich práci ukotvit. Prostřednictvím systematické podpory, interaktivní mapy data stewardek a stewardů, vzdělávacích aktivit, sdílení zkušeností i podpory pracovních pozic vzniká prostředí, v němž se data stewardship stává stabilní součástí výzkumného ekosystému.

Z pohledu samotných výzkumnic a výzkumníků se tato podpora nejčastěji projevuje ve chvílích, kdy řeší konkrétní úkoly, od přípravy projektové žádosti a plánů práce s daty, přes volbu vhodného repozitáře a nastavení struktury dat a metadat, až po otázky sdílení, ochrany citlivých dat či rozhodování o dalším využití dat po skončení výzkumu. Možnost konzultovat tyto kroky s někým, kdo se v problematice orientuje, jim dává větší jistotu, pomáhá předejít chybám a umožňuje soustředit se na samotný výzkum místo řešení nejistot a administrativy kolem dat.

„Každodenní zkušenost ukazuje, že technologie bez lidí nefungují. Data stewardky a data stewardi proto hrají nezbytnou roli mezi technickou infrastrukturou a každodenní výzkumnou praxí. Výzkumníci se na ně obracejí s velmi konkrétními otázkami, které se liší podle oboru, typu dat i požadavků poskytovatelů podpory. Právě vzdělávací aktivity vnímáme jako vhodný prostor, kde se tyto reálné problémy práce s daty řeší, nově a stále častěji také otázky spojené s využitím generativní AI, zejména tam, kde může pomoci se zpracováním, kvalitou nebo dalším využitím výzkumných dat,“ říká Pavlína Tassanyi, vedoucí Školicího centra EOSC CZ.

EOSC CZ jako respektovaný hlas na evropské úrovni

Česká republika se prostřednictvím iniciativy EOSC CZ stále výrazněji zapojuje do evropských aktivit, jako jsou projekty EOSC United a EOSC Gravity, aktivně přispívá k budování EU federace EOSC a současně připravuje vznik národního uzlu – Czech EOSC Node. Toto zapojení však není omezeno pouze na institucionální úroveň. Řada českých odborníků se dlouhodobě zapojuje také osobně, a to ve významných řídicích a odborných strukturách EOSC. Čeští zástupci působí například jako spolupředsedové pracovních skupin, členové expertních týmů v rámci tzv. Opportunity Areas nebo v řídících orgánech EOSC Association. Díky tomu se české zkušenosti z oblasti správy výzkumných dat, výzkumných infrastruktur i práce s citlivými daty promítají přímo do evropských strategií, doporučení a budoucího směřování EOSC jako celku.

Evropská spolupráce se tak přirozeně propojuje i s národními výzvami: infrastruktura, služby a repozitáře budované v rámci EOSC CZ musí nejen dobře fungovat doma, ale také obstát v mezinárodním prostředí. Právě schopnost nabídnout kvalitní, žádaná, interoperabilní a dlouhodobě udržitelná řešení rozhoduje o tom, zda se česká vědecká komunita stane rovnocenným partnerem v evropském výzkumném prostoru – nebo zůstane na jeho okraji.

„Pokud chceme, aby čeští vědci byli v Evropě bráni jako rovnocenní partneři, musíme být slyšet už při tvorbě pravidel a priorit, ale i služeb, infrastruktury a repozitářů. Právě to je role EOSC CZ – přenášet českou zkušenost do evropských debat a zároveň otevírat vědcům dveře k mezinárodní spolupráci,“ říká Matej Antol.