Program obou setkání kombinoval úvodní blok zaměřený na kontext a institucionální přístupy s praktickými částmi, ve kterých si účastníci mohli jednotlivé nástroje a postupy rovnou vyzkoušet. V Praze dopolední program otevřel rektor ČZU Michal Lošťák a následoval přehled aktuálního stavu EOSC CZ a rozvoje národní datové infrastruktury, která propojuje repozitáře, datové služby i výpočetní kapacity e-infrastruktury e-INFRA CZ. Podobně i v Plzni zaznělo představení služeb EOSC CZ, doplněné o konkrétní institucionální perspektivu – Univerzitní knihovna ZČU přiblížila svou roli v podpoře výzkumníků a práci s institucionálním repozitářem.
Zatímco pražské setkání nabídlo širší průřez přístupy různých institucí, plzeňský program šel více do hloubky konkrétní spolupráce. Příkladem stanula propojení data stewardů ze Západočeské univerzity a Lékařské fakulty UK v Plzni, kde setkání pomohlo rozvinout kontakty zejména v oblasti práce s citlivými daty. Právě tato rovina ukázala, že networking neslouží jen ke sdílení zkušeností, ale přímo k navazování odborných vazeb.
Správa dat prakticky i hravě
Praktická část programu v obou městech nastínila, jak se práce s daty promítá do každodenní praxe výzkumníků. V Praze si účastníci mohli vyzkoušet služby e-INFRA CZ a sdružení CESNET pro bezpečné ukládání a sdílení dat, práci s identifikátorem ORCID nebo tvorbu data management plánů v nástroji Data Stewardship Wizard (DMP). Další workshopy se věnovaly anonymizaci citlivých dat, základům verzování pomocí GitHubu nebo reprodukovatelnosti výzkumu prostřednictvím hravých formátů, jako byla LEGO Metadata Challenge či gamifikovaná RDM Escape Room. V Plzni na tyto zkušenosti navázala diskuse o konkrétním využití nástrojů pro DMP – vedle FAIR Wizardu používaného na Univerzitě Karlově se otevřelo i téma přechodu na Data Stewardship Wizard dostupný v rámci Národní datové infrastruktury. Debata potvrdila, že podstatná není jen dostupnost nástrojů, ale i metodická podpora a sdílení zkušeností mezi institucemi.
Od rámce k implementaci datových služeb
Neméně důležitým tématem bylo také napojení na širší národní infrastrukturu. Zatímco v Praze zazněl celkový rámec a směřování, plzeňské setkání přineslo rovnou konkrétní příklady – v rámci projektu MATECH zde v tuto chvíli vzniká repozitář DANTEc, který propojuje lokální potřeby univerzity s aktivitami Open Science II a budovanou Národní datovou infrastrukturou. Jde o ukázku toho, jak mohou univerzity rozvíjet vlastní datové služby a zároveň je zasazovat do širšího národního rámce.
Obě setkání ale spojoval ještě jeden zásadní prvek: významný prostor pro neformální networking. Ať už šlo o diskuse během workshopů, společné přestávky nebo navazující setkání po skončení programu, právě osobní kontakt se ukázal jako nepostradatelný pro budování komunity. Networkingy EOSC CZ tedy potvrzují, že vedle technologické infrastruktury přirozeně vzniká i síť lidí, která je pro rozvoj otevřené vědy zásadní.
