Hodná holčička, vědkyně, jogínka
S Anastasií Prytuliak o materiálových vědách, životě v Japonsku, ukrajinské vynalézavosti a stavbě nového datového repozitáře
Jak se rozvíjí data stewardship v Portugalsku, Rakousku nebo Polsku? Kde už dnes může při správě výzkumných dat pomáhat umělá inteligence a proč má smysl mluvit i o „negativních“ datech? Další setkání komunity data stewardů, které se uskutečnilo 17. září v Národní technické knihovně v Praze, opět propojilo sdílení praktických zkušeností, nová témata i komunitní diskusi.
Dopolední část nabídla tentokrát výrazný mezinárodní přesah. Clara Boavida představila zkušenosti portugalské sítě data stewardů, Lukas Kraiger přiblížil služby a infrastrukturu pro research data management v Rakousku a Marta Kuźma ukázala praktické zkušenosti s data stewardshipem v Open Science Competence Center na Gdaňské technické univerzitě. Zahraniční příklady tak nabídly možnost porovnat různé přístupy k budování podpory pro výzkumníky i samotné profesní komunity.
Výrazným tématem odpoledne byla umělá inteligence v research data managementu. Praktické ukázky představily různé možnosti, jak AI zapojit přímo do každodenní práce s výzkumnými daty. Hana Litavská se věnovala využití AI v Data Stewardship Wizardu, František Filandr z BioMS ukázal vývoj vědeckého nástroje s využitím agentic AI a Daniela Kristeková z Mendelovy univerzity v Brně představila využití AI při tvorbě README souborů. Prezentované zkušenosti přitom ukázaly nejen potenciál automatizace, ale také potřebu kontroly výsledků a zachování role člověka v celém procesu.
Program dále pokračoval přednáškou Marka Cebecauera, který se věnoval otázce, zda, kdy a jak publikovat „negativní“ výzkumná data, tedy například výsledky vzniklé za neočekávaných či neúplně zaznamenaných podmínek.
Setkání uzavřela panelová diskuse věnovaná postavení a roli data stewarda. Stejně důležitou součástí programu ale zůstalo to, na čem komunita data stewardů dlouhodobě stojí: prostor pro networking, otevřenou diskusi a neformální sdílení zkušeností mezi lidmi, kteří správu výzkumných dat rozvíjejí na českých institucích.
Šesté komunitní setkání tak znovu ukázalo, že data stewardship není jen otázkou nástrojů a infrastruktury. Stejně důležité je propojovat zkušenosti, lidi a instituce – v Česku i za jeho hranicemi.
„Mám radost, že se z těchto setkání opravdu stává místo, kde si lidé otevřeně předávají zkušenosti a inspirují se navzájem. Tentokrát pro mě bylo zajímavé hlavně srovnání s tím, jak data stewardship funguje v dalších evropských zemích, a také velmi praktické ukázky využití AI. Právě tahle kombinace lidí, zkušeností a nových témat dává celé komunitě smysl.“
Anastasia Avdeeva
S Anastasií Prytuliak o materiálových vědách, životě v Japonsku, ukrajinské vynalézavosti a stavbě nového datového repozitáře
Výzkumník může sbírat cenná data i celé roky. Pokud ale zůstanou na jeho disku bez pořádného popisu, pro ostatní jako by neexistovala. Právě metadata totiž určují, zda půjde data najít, pochopit a znovu využít a s nástupem umělé inteligence jejich význam dále roste. „Pro AI nástroje představují dobře strukturovaná a bohatá metadata zlatý důl,“ hodnotí vedoucí oddělení repozitářů a správy metadat Národní technické knihovny Petra Černohlávková. V rozhovoru vysvětluje, proč samotné uložení dat nestačí, co může změnit dobře zvolený repozitář a kde už dnes může část práce spolehlivě převzít AI.