Dopolední část nabídla tentokrát výrazný mezinárodní přesah. Clara Boavida představila zkušenosti portugalské sítě data stewardů, Lukas Kraiger přiblížil služby a infrastrukturu pro research data management v Rakousku a Marta Kuźma ukázala praktické zkušenosti s data stewardshipem v Open Science Competence Center na Gdaňské technické univerzitě. Zahraniční příklady tak nabídly možnost porovnat různé přístupy k budování podpory pro výzkumníky i samotné profesní komunity.
Výrazným tématem odpoledne byla umělá inteligence v research data managementu. Praktické ukázky představily různé možnosti, jak AI zapojit přímo do každodenní práce s výzkumnými daty. Hana Litavská se věnovala využití AI v Data Stewardship Wizardu, František Filandr z BioMS ukázal vývoj vědeckého nástroje s využitím agentic AI a Daniela Kristeková z Mendelovy univerzity v Brně představila využití AI při tvorbě README souborů. Prezentované zkušenosti přitom ukázaly nejen potenciál automatizace, ale také potřebu kontroly výsledků a zachování role člověka v celém procesu.
Program dále pokračoval přednáškou Marka Cebecauera, který se věnoval otázce, zda, kdy a jak publikovat „negativní“ výzkumná data, tedy například výsledky vzniklé za neočekávaných či neúplně zaznamenaných podmínek.
Setkání uzavřela panelová diskuse věnovaná postavení a roli data stewarda. Stejně důležitou součástí programu ale zůstalo to, na čem komunita data stewardů dlouhodobě stojí: prostor pro networking, otevřenou diskusi a neformální sdílení zkušeností mezi lidmi, kteří správu výzkumných dat rozvíjejí na českých institucích.
Šesté komunitní setkání tak znovu ukázalo, že data stewardship není jen otázkou nástrojů a infrastruktury. Stejně důležité je propojovat zkušenosti, lidi a instituce – v Česku i za jeho hranicemi.
Fotogalerie