Z Prahy do Leidenu. Česká expertiza zaujala na mezinárodním PIDfestu

Jak propojit výzkumníky, data a vědecké výsledky napříč kontinenty? Druhý ročník mezinárodní konference PIDfest ukázal, že perzistentní identifikátory (PID) nejsou jen technickou záležitostí, ale důležitou součástí důvěryhodné a propojené vědy. Do programu se výrazně zapojili také odborníci z Národní technické knihovny (NTK), kteří představili české zkušenosti se zaváděním identifikátorů DOI pro výsledky výzkumu, ORCID pro výzkumníky a ROR pro výzkumné organizace a podporou dalších identifikačních systémů.

16. 11. 2026 Lucie Skřičková

Bez popisku

Konference PIDfest 2026 se uskutečnila 27.–29. října v nizozemském Leidenu pod heslem Keeping Knowledge Connected. Navázala na první ročník, který v roce 2024 založila a pořádala spolu s australskou organizací ARDC (Australian Research Data Commons) Národní technická knihovna v Praze. Letošní setkání organizované institucemi SURF a DANS přilákalo několik stovek odborníků z celého světa, aby společně hledali cesty k lepšímu propojení vědeckých informací a výzkumných infrastruktur. Setkání probíhalo v inspirativním prostředí Naturalis Biodiversity Center, národního výzkumného ústavu pro biodiverzitu, který propojuje vědecký výzkum, rozsáhlé přírodovědné sbírky a popularizaci poznatků o rozmanitosti života na Zemi.


Perspektivy ze zahraničí

Kdo utváří digitální svět a jak? Profesorka informatiky na Svobodné univerzitě v Amsterdamu Felienne Hermans upozornila ve své úvodní řeši na to, jak rozvoj informačních systémů často vychází z úzce oborového pohledu a přehlíží skutečné životní zkušenosti i širší společenské potřeby. Ukázala, jak může feministická perspektiva přispět k otevřenějšímu, inkluzivnějšímu a kvalitnějšímu vývoji informačních technologií.

Jak udržet propojené poznání v nepřátelském informačním prostředí. Keynote Camerona Neylona, profesora komunikace vědy v Centru pro kulturu a technologie na Curtinově univerzitě v australském Perthu, se zaměřil na rostoucí potřebu chránit výzkumnou infrastrukturu před hrozbami, jako jsou cenzura či jiné zásahy státních i nestátních aktérů. V době geopolitických otřesů, které komplikují otevřené a neutrální sdílení vědeckých poznatků, mohou perzistentní identifikátory sehrát důležitou roli při budování důvěry a zajišťování propojenosti informací. Diskuse se dotkla také otázky, které části infrastruktury PID by měly zůstat centralizované a kde je naopak vhodnější podporovat decentralizovaný rozvoj.

Zajímavý pohled přinesly také zkušenosti z Afriky. Příklady z Ghany upozornily na překážky při zavádění perzistentních identifikátorů, od nedostatečné koordinace po kvalitu metadat a financování. Iniciativa Africa PID Alliance zase představila systém DOCiD, který propojuje výzkumníky, instituce, projekty a vědecké výstupy. Důležitým cílem této iniciativy je zviditelnění a uznání přínosu místních a domorodých komunit, jejichž tradiční znalosti představují významný zdroj poznání, ale v globálním vědeckém prostředí často zůstávají zcela nedoceněny.


České zkušenosti v mezinárodní diskusi

Šestičlenná delegace Národní technické knihovny přispěla do programu několika vystoupeními, která podle zpětné vazby účastníků vzbudila pozitivní ohlas. Jako jedinečně inspirativní příklad byla vyzdvihnuta práce českého Národního centra pro perzistentní identifikátory v NTK mimo jiné Lieke de Boerovou, poradkyní v ZonMw (Nizozemské organizaci pro výzkum a vývoj v oblasti zdraví) v rámci panelové diskuze o perspektivě poskytovatelů financí vůči trvalým identifikátorům.

 

Petra Černohlávková, Hana Heringová a Jakub Šindelář se ohlédli za prvními třemi lety Národního centra pro perzistentní identifikátory. Představili nejen úspěchy při budování národních služeb, ale také otevřeně mluvili o překážkách, se kterými se při zavádění identifikátorů do výzkumné praxe setkávají. V rámci následné diskuze zazněly hlasy z Německa, Rakouska i dalších zemí, které potvrdily, že česká zkušenost rezonuje i v jiných národních kontextech.

Hana Šilha Machová ve svém příspěvku ukázala, jak lze na základě již existujících dat sledovat a lépe podporovat zavádění ORCID iD v ČR – od detekce potenciálních duplicit v IS VaVaI přes měsíční monitoring konsorcia až po národní analýzu a vyhodnocení dopadu integrace v konkrétní instituci. Výsledky přispívají ke zlepšení kvality dat o výzkumnících i k cílenější podpoře institucí. Lucia Šmídová a Martina Šišková pak v posterové sekci představily komplexní analýzu využívání identifikátorů DOI, ORCID a ROR v českých online vědeckých časopisech. Analýza se zaměřila na to, jak faktory jako typ vydavatele, využívaný vydavatelský systém či pokyny pro autory ovlivňují míru využití PID.

Českou účast doplnil také Marek Cebecauer z Heyrovského ústavu AV ČR, který představil využití různých typů perzistentních identifikátorů při dokumentaci komplexních hierarchických výzkumných postupů a z nich vznikajících datových sad. Na příkladu oborového repozitáře DANTEc pro materiálové vědy popsal, jak lze propojit jednotlivé kroky experimentů a výpočtů tak, aby byly dohledatelné a samostatně citovatelné.

„České Národní centrum pro perzistentní identifikátory dnes patří mezi nejaktivnější pracoviště v mezinárodní PID komunitě. Je skvělé vidět, že zkušenosti, které v Česku získáváme při budování národních služeb, jsou inspirací i pro zahraniční kolegy. PIDfest ukazuje, jak důležitá je mezinárodní spolupráce při vytváření skutečně propojené výzkumné infrastruktury,“ dodává Marek Cebecauer.

PIDfest potvrdil, že česká komunita není jen příjemcem zahraničních zkušeností, ale aktivně přispívá k rozvoji mezinárodní výzkumné infrastruktury. A že za zdánlivě nenápadnými identifikátory se skrývá mnohem víc než jen několik písmen a čísel – schopnost vědecké poznání spolehlivě dohledat, propojit a využít i v budoucnu.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.