Sdílení je základem vědecké spolupráce, která nás posune dál

O propojení mikrobiologie, ekologie a datové správy jsme v rozhovoru hovořili s profesorem Ivem Pavlíkem z Mendelovy univerzity v Brně, jehož výzkumný tým zkoumá imunitní odolnost netopýrů vůči mykobakteriím. Výzkum staví na sdílení dat, mezioborové spolupráci a otevřeném přístupu – principech, které podle něj urychlují posun poznání a posilují mezinárodní vědeckou spolupráci.

4. 6. 2025 Lucie Skřičková

Bez popisku

Vaše odborné zájmy pokrývají opravdu široké spektrum – od mykobakterií přes výzkum netopýrů až po podporu otevřené vědy. Jak se tyto oblasti ve Vaší práci propojují?

Všechny tyto oblasti spojuje týmová spolupráce. Pracujeme na společných projektech, které podáváme a následně řešíme jako kolektiv. Výsledky pak publikujeme, prezentujeme na odborných i popularizačních přednáškách, připravujeme výstavy a další aktivity. Tímto způsobem se jednotlivé obory propojují přirozeně a organicky.


Pracujete s velmi různorodými daty – od environmentálních po mikrobiologická. Jaké výzvy přináší práce s tak pestrou datovou základnou?

Základní filozofií našeho výzkumu je sdílení dat mezi týmy. Od roku 2015 používáme společnou databázi, do které mají přístup všichni řešitelé jednotlivých grantů. Z vlastní zkušenosti vím, že skutečně produktivní spolupráce vzniká jen tam, kde dochází ke sdílení dat, setkávání při pravidelných poradách a otevřených diskusí nad výsledky.


Role data stewardů je v českém výzkumném prostředí poměrně nová. Máte s nimi už osobní zkušenost? A jakou roli by mohli hrát ve Vašem týmu?

Ano, zkušenost už máme – od letošního roku je data steward součástí našeho projektu hned od jeho začátku a musím říct, že se tato spolupráce velmi osvědčila. Účastní se seminářů a porad, kde získává přehled o problematice otevřené vědy, a díky tomu nám pomáhá s efektivní správou a bezpečným uložením dat. Je to významná podpora, bez které si do budoucna efektivní týmovou práci nedokážu představit.


„Z vlastní zkušenosti vím, že skutečně produktivní spolupráce vzniká jen tam, kde dochází ke sdílení dat, setkávání při pravidelných poradách a otevřených diskusí nad výsledky.“

Jak vnímáte současný tlak na otevřenou vědu – například požadavky na FAIR data nebo otevřený přístup k publikacím?

V našich oborech jsou přední vědecké časopisy často dostupné v režimu otevřeného přístupu. Mendelova univerzita je členem konsorcií významných vydavatelů, což je pro nás velká výhoda – ne všechny výzkumné instituce u nás i v zahraničí takovou možnost mají. Dnešní věda je založena na rychlém sdílení výsledků a informací, a právě otevřený přístup (open access) je klíčem k úspěchu v publikování i získávání grantů.


Iniciativy zaměřené na sdílení dat propojují výzkumníky napříč Evropou. Jaký dopad má podle Vás budování společné datové infrastruktury?

Celý život se řídím radou mé babičky, která říkávala: „Přej a bude ti přáno.“ Vždy jsem se snažil sdílet výsledky se svými kolegy i s širší vědeckou komunitou v naději, že právě sdílení nás posune dál. Proto iniciativy spojené s otevřenou vědou a sdílením dat považuji v současné době za zásadní moment posunující naši spolupráci.


„Dnešní věda je založena na rychlém sdílení výsledků a informací, a právě otevřený přístup (open access) je klíčem k úspěchu v publikování i získávání grantů.“

Na Mendelově univerzitě proběhlo první networkingové setkání EOSC CZ, které spojilo vědce a odborníky na správu výzkumných dat z brněnských univerzit a výzkumných institucí. Jak podle vás tato akce podpořila rozvoj otevřené vědy a meziinstitucionální spolupráce?

Velmi mě potěšil rozsah a obsah programu – od obecných informací o otevřené vědě po konkrétní projekty iniciativy. Nejvíce mě ale zaujaly příspěvky a diskuse zástupců různých brněnských výzkumných institucí. Bylo vidět, že přístupy k otevřené vědě se liší, a právě proto je sdílení zkušeností tak důležité. Vždy záleží na konkrétních lidech, jak nové možnosti využijí. Všem výzkumníkům, včetně začínajících vědců, bych doporučil, aby se o tyto aktivity zajímali – spolupráce, ať už oborová nebo mezioborová, národní i mezinárodní, vždy přináší nové podněty a často překvapivé výsledky.


„Bylo vidět, že přístupy k otevřené vědě se liší, a právě proto je sdílení zkušeností tak důležité.“

Prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc.


působí na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Jeho odborné zaměření zahrnuje infekční choroby, zejména mykobakteriózy, a ekologie netopýrů. Vede výzkumný tým, který se zabývá imunitou netopýrů a jejich odolností vůči mykobakteriím, jež u lidí mohou způsobovat vážná onemocnění, jako je tuberkulóza. Výsledky jeho výzkumu mají potenciál přispět k prevenci infekce a vývoji nových léčebných metod pro pacienty s oslabenou imunitou.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.