|
Vážené čtenářky a čtenáři,
otevřená věda se neobejde bez kvalitní infrastruktury, dostupných nástrojů a především spolupráce napříč institucemi i hranicemi. S rozvojem nových technologií se však proměňují také nároky na sdílení výzkumných výsledků, správu dat i samotný způsob, jakým vědecké poznání vzniká a jakým se šíří.
V listopadovém vydání newsletteru se proto věnujeme nejen budoucnosti vědeckého publikování a možnostem využití umělé inteligence ve výzkumu, ale také konkrétním krokům, které otevřenou vědu posouvají kupředu. Představujeme nové služby a nástroje, přiblížujeme zkušenosti českých odborníků na mezinárodní scéně a ohlížíme se za sérií regionálních setkání EOSC CZ. Nechybí ani příležitosti k zapojení do odborných komunit, sdílení zkušeností a společnému hledání řešení, která vědcům usnadní každodenní práci.
Přejeme příjemné čtení!
Tým EOSC CZ
|
|
|
|
|
|
|
Podílejte se na výběru výzkumných projektů, které získají finanční podporu. Do hodnocení minizáměrů v projektu Open Science II hledáme odborníky z různých oblastí výzkumu. Uplatnění najdou znalosti z biomedicíny, materiálových věd, datové infrastruktury, umělé inteligence i společenských a humanitních věd.
|
|
|
|
|
|
Patnáct networkingových setkání napříč Českou republikou. To poslední, které se uskutečnilo na Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ), uzavřelo sérii setkání iniciativy EOSC CZ ve všech krajích, kde působí vysoké školy. Diskuse v Jihlavě ukázala, že výzkumníky zajímají nejen možnosti ukládání a sdílení dat, ale především jejich bezpečnost, ochrana a praktické využití dostupných služeb.
|
|
|
|
|
|
|
Druhý ročník mezinárodní konference PIDfest, který se uskutečnil v nizozemském Leidenu, propojil odborníky z celého světa nad tématem perzistentních identifikátorů a jejich významu pro otevřenou vědu. Výraznou českou stopu zanechali zástupci Národní technické knihovny (NTK), kteří představili praktické zkušenosti se zaváděním identifikátorů DOI, ORCID a ROR i výsledky činnosti Národního centra pro perzistentní identifikátory.
|
|
|
|
|
|
Národní technická knihovna spouští Národní repozitář, který pomůže výzkumným organizacím i dalším institucím naplnit novou zákonnou povinnost otevřeného ukládání vědeckých publikací.
|
|
|
|
|
|
Intenzivně probíhá hodnocení projektů, výsledky proběhlých hodnoticích komisí jsou již k dispozici na webu výzvy. V týdnu 16.–20. listopadu by měly být vydány první právní akty. Alokace výzvy zatím není dočerpána, je tedy stále možné žádat o podporu.
|
|
|
|
|
|
|
Otevřený přístup k vědeckým výsledkům má svou cenu. Jen za roky 2019–2025 dosáhly celosvětové výdaje na publikační poplatky odhadem 320 miliard korun. Zatímco čtenářům mizí bariéry v přístupu k vědeckým článkům, výzkumníci čelí rostoucím nákladům a závislosti na komerčních vydavatelích. Proč už nestačí pouze zpřístupňovat články a jakou roli může v proměně vědeckého publikování sehrát otevřená infrastruktura, digitální suverenita a nové publikační modely? Přečtěte si, proč věda potřebuje změnu celého systému.
|
|
|
|
|
|
Už v roce 2008 přemýšlel Petr Knoth během doktorského studia na britské Open University o světě, ve kterém budou vědecké články číst a zpracovávat nejen lidé, ale také stroje. Z této myšlenky postupně vznikla infrastruktura CORE, která se stala britskou národní službou, jíž dnes využívá přibližně 30 milionů uživatelů měsíčně. V rozhovoru zakladatel vysvětluje, proč současný systém otevřeného publikování považuje za problematický a jak chce v rámci evropského projektu EOSC AIssistant posunout využití umělé inteligence od analýzy odborné literatury až k formulování vědeckých hypotéz a navrhování experimentů.
|
|
|
|
|
Ani nejpokročilejší počítačové simulace zatím nedokážou plně napodobit fungování lidského těla. A přestože česká věda disponuje velkým množstvím výzkumných dat, jejich roztříštěnost brání efektivnějšímu využití moderních technologií. Rektor Vysoké školy polytechnické Jihlava Zdeněk Horák v rozhovoru vysvětluje, kde současný výzkum naráží na své limity, proč otevřená věda neznamená sdílet všechno a jakou roli může v budoucnosti univerzit sehrát Národní datová infrastruktura.
|
|
|
|
|
V minulém čísle jsme představili dokument projektu NRP Autorská práva a licence, který pomáhá výzkumníkům zorientovat se v licencování dat ukládaných do repozitářů. Na téma nyní navazuje mezinárodní studie Barriers to Research, která porovnává autorskoprávní výjimky pro vědecký výzkum ve 27 členských státech EU a Velké Británii. Ukazuje, jak rozdílná národní pravidla komplikují sdílení dat a celkovou přeshraniční vědeckou spolupráci. Představuje také nový index I-REx pro porovnávání otevřenosti právních systémů a upozorňuje, že ani odborníci se často neshodnou na tom, které běžné výzkumné činnosti jsou legální.
|
|
|
|
|
|
|
|
S rozvojem Národní repozitářové platformy (NRP) přibývá správců, vývojářů, kurátorů a dalších odborníků, kteří při své práci řeší podobné otázky a problémy. Pod hlavičkou RepoBuilders proto vzniká prostor pro vzájemné sdílení zkušeností a společné hledání řešení, a to formou pravidelných setkání, tematických workshopů, průběžné online diskuse na Discordu nebo sdílení novinek prostřednictvím e-mailové konference. Zapojit se může každý, kdo se podílí na budování nebo provozu repozitářů výzkumných dat v ČR.
|
|
|
|
|
|
Katalog repozitářů Národní datové infrastruktury (NDI) nabízí přehled již provozovaných i připravovaných datových repozitářů. Každý záznam obsahuje základní popis repozitáře, stav jeho rozpracovanosti, údaje o zřizovateli nebo kontakt na tým repozitáře. Smyslem je poskytnout přehled o tom, jaké možnosti ukládání dat jsou a budou dostupné, a příp. podpořit spolupráci v jednotlivých odborných komunitách. Přehled je průběžně aktualizován a v budoucnu jej nahradí Národní katalog repozitářů.
|
|
|
|
Pozvánky na webináře Školicího centra EOSC CZ
Dne 26. listopadu se uskuteční webinář (nejen) pro komunitu RepoBuilders na téma Jak navrhnout dobrou vizuální identitu nejen pro datový repozitář. Akce je vhodná pro všechny zájemce o tuto problematiku, jelikož lze nabyté poznatky aplikovat nejen u repozitáře, ale i u dalších vědeckých výsledků.
Poslední dva webináře v letošním roce budou věnovány tématu umělé inteligence a to z pohledu etiky a práva. V pátek 11. prosince se můžete těšit na online školení Etické aspekty užívání AI. Webinář na téma Praktické právní aspekty využívání AI: AI Act a související regulace se plánuje na čtvrtek 10. prosince, pro více informací sledujte web Školicího centra EOSC CZ.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pokud jste nestihli online akci Building the EOSC Federation: Progress, practice and lessons from across Europe, kterou pořádala iniciativa INSPIRING ERA ve spolupráci s EOSC Association, můžete si nyní prohlédnout její záznam. Akce spojila evropské tvůrce politik, zástupce výzkumných infrastruktur a výzkumníky, kteří společně diskutovali o tom, jak se EOSC Federation postupně utváří a co její budování znamená v praxi. Další informace a shrnutí klíčových témat najdete v článku. Prezentace jsou k dispozici ke stažení zde.
|
|
|
|
|
|
|
Národní technická knihovna (NTK) zve na sérii krátkých online přednášek Coffee Lectures, které nabízejí praktické tipy a užitečné informace k vybraným tématům. Každá přednáška trvá 20 minut a navazuje na ni otevřená diskuse s odborníky NTK. Pokud jste je nestihli, podívejte se na záznam.
|
|
|
|
Tipy na další školení
|
|
út 24. 11.
Webinář NTK nabídne praktické tipy, jak připravit výzkumná data ke sdílení a publikování. Věnovat se bude zásadám organizace a dokumentace datasetů, výběru repozitáře a praktické ukázce zveřejnění dat v Zenodu.
|
|
st 25. 11.
|
|
st 2. 12.
Webinář MetaCentra představí základy práce s MetaCentrum Cloudem. Zaměří se na fungování a nastavení virtuálních strojů, zabezpečení, práci v rozhraní OpenStack, nástroj Terraform a platformu CozyStack.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|