|
Vážené čtenářky a čtenáři,
EOSC CZ se posouvá do fáze, kdy se méně mluví o konceptech a více o tom, jak věci skutečně fungují v praxi. Stále větší roli hrají lidé, kteří s daty a službami pracují, stejně jako rozhodnutí, která ovlivní jejich využívání v dalších letech.
V únorovém vydání proto přinášíme témata spojená s řízením odborných komunit, rozvojem otevřené vědy, praktickou prací s výzkumnými daty i evropskými souvislostmi. Nechybí zkušenosti z každodenní praxe ani pohledy osobností, které se výzkumu a vědě věnují v širším kontextu.
A nyní už si s námi pojďte projít aktuální přehled dění.
Tým EOSC CZ
|
|
|
|
|
|
Chcete mít rozhodovací podíl na tom, jaké výzkumné projekty dostanou podporu? Hledáme odborníky, kteří se zapojí do hodnocení minizáměrů v projektu Open Science II. Hodnotitelé se budou věnovat odbornému posuzování návrhů napříč obory – od biomedicíny, materiálových věd a datové infrastruktury přes umělou inteligenci až po společenské a humanitní vědy.
Zapojte se a pomozte nám zajistit kvalitní a spravedlivé hodnocení projektů, které mají potenciál posílit české výzkumné prostředí.
|
|
|
|
|
|
Po dvou letech iniciativa EOSC CZ znovu přistupuje k volbě vedoucích pracovních skupin. Děje se tak v době, kdy se projekt posouvá od budování základní infrastruktury k jejímu praktickému využívání a rozvoji služeb. Právě v této fázi začíná rozhodovat práce odborných komunit, schopnost určovat témata a převádět dosavadní výsledky do každodenní výzkumné praxe. Současně se stále výrazněji otevírá otázka dlouhodobého dopadu po roce 2028.
Sběr kandidátů byl zahájen 9. února a potrvá do 27. února 2026. Po jeho uzavření bude veřejně zpřístupněn booklet s kandidáty a jejich vizemi.
|
|
|
|
|
Jak se v Česku buduje prostředí pro sdílení a dlouhodobé uchování výzkumných dat? Jakou roli hraje národní datová infrastruktura a proč jsou metodici a správci repozitářů nepostradatelní pro to, aby data nezůstala ležet ladem?
S Danielem Mikšíkem jsme společně probrali význam metadat, fungování národní repozitářové platformy i toho, co může přinést hodnocení datových sad jako plnohodnotného výsledku výzkumu. Zajímají témata i vás? Projděte si celé Danielovo shrnutí.
|
|
|
|
|
|
Jak má fungovat EOSC Federation v praxi? Co rozhoduje o tom, zda budou výzkumná data a služby skutečně využívány napříč Evropou, a jakou roli v celém procesu hrají evropské standardy, kyberbezpečnost a lidský faktor? Nejen těmto tématům se věnovala EOSC Winter School, která se uskutečnila 27.–29. ledna v Nice.
Diskuse se soustředila především na přechod EOSC Federation od koncepční roviny k běžnému provozu, na otázky interoperability dat a služeb, kvalitu a důvěryhodnost zdrojů i na rozvoj kompetencí napříč odbornými komunitami.
|
|
|
|
|
|
Manuál je určen organizacím, které chtějí zpřístupnit své zdroje a služby prostřednictvím EOSC Federation, stejně jako těm, které se na zapojení teprve připravují.
Aktualizované vydání reaguje na posun EOSC Federation směrem k produkčnímu provozu a rozšiřování federace v roce 2026. Nabízí přehled organizačního uspořádání, technických a provozních principů federace a zohledňuje zpětnou vazbu od EOSC Nodes, projektů i odborných skupin. Zároveň přináší aktualizované pokyny pro zpřístupňování výzkumných zdrojů a služeb až do konce roku 2027.
|
|
|
|
|
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě
Každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě na 11. únor. Mezi ty se v evropském kontextu EOSC řadí například Jessica Parland-von Essen a Aneta Pazik-Aybar, koordinátorky národní EOSC Nodes ve Finsku a Polsku. Jejich práce ukazuje, že za fungujícími datovými infrastrukturami stojí nejen technologie, ale i především lidé, kteří je dokážou dlouhodobě rozvíjet a udržovat v chodu.
A co další zajímavá jména? Souhrn rozhovorů s výraznými představitelkami akademické a výzkumné sféry, které jsme v poslední době publikovali, si můžete přečíst na našich sociálních sítích.
|
|
|
|
|
|
V roce 2023 převzal Michael Londesborough z rukou Prince Williama Řád britského impéria za přínos vědě a její popularizaci. V Česku žije a pracuje od roku 2002 a ve svém výzkumu se aktuálně věnuje proton-borové fúzi, která by v budoucnu mohla přinést čistý zdroj elektrické energie. Michaela Londesborougha si můžete pamatovat také z televizních obrazovek, kde vytvořil zábavný pořad o chemii. Vysoký Angličan s finskými kořeny mluví o své práci tak poutavě, že si snadno získává nadšené posluchače a fanoušky.
|
|
|
|
|
V debatě o budoucnosti umělé inteligence se začínají objevovat úvahy o vzniku společné evropské výzkumné instituce pracovně označované jako „CERN for AI“. Nejde o hotový projekt, ale o hypotetické scénáře, které zkoumají, jak by Evropa mohla dlouhodobě rozvíjet základní výzkum umělé inteligence jako protiváhu současné dominance USA. Scénáře vycházejí z představy institucionálně stabilního prostředí pro špičkový výzkum, které by umožňovalo soustředit kapacity na bezpečnost AI, řízení jejího využívání a vazby na veřejný sektor a průmysl. Důraz je kladen také na koordinovaný výzkum.
S ohledem na tato východiska se debata o „CERN for AI“ dotýká i oblastí dlouhodobě sledovaných iniciativou EOSC CZ, tedy práce s výzkumnými daty, jejich využívání v kontextu umělé inteligence a potřeby společných evropských rámců.
|
|
|
|
|
Zveme vás na online školení Repozitář očima uživatelů: Od potřeb k funkčnímu řešení, které se bude konat 9. března ve 14 h. Inspirovat se můžete od zástupců čtyř repozitářů a UX specialisty, jak postupovat při navrhování repozitáře.
Pokud jste nestihli poslední listopadový webinář Prepare your team for effective data management (plans), 19. března v 9 h jej budeme pro velký zájem opakovat. Součástí bude i prostor pro konkrétní dotazy a jejich konzultaci s lektorkou.
|
|
|
|
|
|
|
Přinášíme také záznam školení Ukládání a zpřístupňování dat – repozitáře pro humanitní vědy a několik tipů na zahraniční školení.
Kompletní nabídku školení naleznete na webové stránce Školicího centra EOSC CZ. Záznamy z uskutečněných školení jsou ke zhlédnutí na YouTube kanále EOSC Czech Republic.
|
|
|
|
|
Tipy na další školení
|
|
pá 27. 2.
Webinář data.europa academy představí, co v praxi znamená vyspělost otevřených dat a výsledky zprávy Open Data Maturity 2025. Zajímá vás hodnocení Česka a kterými best practices se inspirovat? Připojte se s námi.
|
|
st 25. 3.
Webinář EGI federace vysvětlí význam DEPs (Data Exploitation Platform) a zaměří se na otázky typu, jak mohou DEPs pomoci snižovat bariéry přístupu k datům a jejich analýze.
|
|
|
|
|
|
|
V oblasti otevřené vědy se často pracuje s termíny, které nejsou vždy jednotně vykládány. Pod správou Národní technické knihovny nabízí Heslář Open Science přehledně zpracovanou terminologii v češtině i s anglickými ekvivalenty. Určen je výzkumníkům, studentům, data stewardům, managementu výzkumných organizací i dalším aktérům, kteří s Open Science pracují v praxi. Každé heslo má svého odborného garanta, a tak i možnost přímého kontaktu v případě nejasností.
Vyzkoušejte Heslář Open Science jako referenční zdroj.
|
|
|
|
|
|
Zahajovací konference projektu Open Science II, která se uskuteční v prostorách Univerzity Karlovy v Praze, se zaměří na práci s výzkumnými daty, budování a provoz repozitářů a sdílení zkušeností v rámci české i evropské iniciativy Open Science.
Konference nabídne prostor pro setkání odborníků z výzkumných institucí a projektů iniciativy EOSC CZ a otevře praktické otázky implementace otevřené vědy v každodenní praxi.
Více informací o konferenci společně s programem a registrací bude na webu EOSC CZ.
|
|
|
|
|
Už nyní je možné zasílat návrhy příspěvků na říjnovou konferenci PIDfest 2026, která se uskuteční 27.–29. října v nizozemském Leidenu. Výzva k podávání návrhů příspěvků je otevřena do 22. března.
Konference se zaměří na propojování znalostí v rámci PID ekosystému, spolupráci napříč komunitami a dlouhodobou udržitelnost persistentních identifikátorů. Účastníci se budou moci těšit na prezentace, diskusní panely i workshopy.
Formulář k podání návrhu příspěvku naleznete zde.
|
|
|
|
|
|